Hranice a okolí

Procházíme se městem a prohlédneme si zdejší zámek. Čtyřkřídlá dvoupatrová budova s válcovou věží, mající osmibokou nástavbu má unikátní arkádové nádvoří. Oblouky kamenného mostu, sloužící ke vstupu do zámku byly až do roku 2000 zazděny. Nyní slouží zámek jako sídlo Městského úřadu a jeho prostory jsou veřejnosti přístupné.
     Na náměstí stojí Stará radnice s vyhlídkovou věží (1571) je jednou z dominant města. Její gotický sál má pozoruhodné žebrové klenby, pocházející z roku 1544. Z tohoto roku pochází i portál, na kterém je k vidění podobizna někdejšího purkmistra Skřítka.
     V roce 1836 se propojila Vídeň s Haličí železniční tratí. Od 1. května 1847 začala v Hranicích pravidelná železniční doprava. Zajímavou a dominantní stavbou trati jsou tři viadukty. Jedná se o železniční most s délkou 430 metrů. První viadukt byl dokončen v roce 1844 a pak bylo potřeba železnici rozšířit. Kompletní dostavba současných viaduktů proběhla až po první světové válce. Nyní se ale ten nejstarší nevyužívá k železniční dopravě, ale celá stavba je prohlášena za kulturní památku.
     První Židé přišli do hranic počátkem 17. století. V třicátých letech tohoto století tu vzniká hřbitov, jehož nejstarší náhrobek je datován k roku 1648 (patří Jeklovi a jeho ženě Chaně). I když byl v roce 1989 prakticky určen k likvidaci, v poslední chvíli byl zachráněn a v roce 1994 po rekonstrukci i zpřístupněn. První dřevěná synagoga byla vybudována v Hranici již s příchodem židovského obyvatelstva. Na jejím místě pak vznikla nová (1863) kamenná a v ní se konaly bohoslužby až do roku 1940. V současnosti je tato stavba (maursko-byzantská) využívána jako expozice městského muzea.
     Město má bohatou historii a řadu velmi hodnotných památek a patří k němu i velmi hezké přírodní lokality. Hůrka u Hranic je Národní přírodní rezervací a nachází se na ni i Hranická propast. Ta je nejhlubší propastí nejen na našem území, ale i ve střední Evropě. Viditelných je 69,5 metrů a v roce 2006 bylo celkově naměřeno až po dno 289,5 metru s tím, že časem bude konečné číslo podstatně vyšší. Z nedalekého hradu Svrčova zbyly již jen valy, ale jeho stavební kameny byly využity mimo jiné i při stavbě kostela na náměstí.
     Na svatojánské skále kousek nad městem stojí zajímavá socha. Měla být původně umístěna na hlavní náměstí, ale od sedmdesátých let 18. století byla umístěna sem. Na zakázku Leopolda z Dietrichsteina ji vytvořil Ferdinand Gross. Zvláštní je jeho ztvárnění jako světce klečícího na obláčku. Zajímavé také je, že v době vzniku sochy nebyl Jan Nepomucký blahořečeným, natož svatořečeným...