banner_zoo.gif, 82 kB
Luleč
kostel sv. Martina

Pokud se chcete seznámit s podrobnou historií obce a okolí, můžete si projít trasu Naučné stezky. Na informačních deskách se dozvíte o historii, osobnostech a památkách obce. Stezka je rozdělena na dvě části. Na historickou a vycházkovou s prohlídkou blízkého okolí.
     První zmínky o obci objevují v Zemských deskách z roku 1348 (desky zavedl Karel IV). Na kopci nazvaném Liliová hora, kterého dominantou je dnes kostel sv. Martina, kdysi stával gotický hrad.
     O osudu hradu rozhodlo období husitství, byl pobořen, v roce 1464 částečně opraven...ale k roku 1574 je již zmiňován jako "Pusný hrad v Lulči".
     Jádro hradu mělo šestiboký tvar, příkop a přední val. Pravděpodobně sloužil k ochraně královské stezky vedoucí z Brna P1730313_small1.JPG, 7 kBdo Olomouce.
     Moravský šlechtický rod rytířů z Lulče je zmiňován k roku 1349, o čemž svědčí i nápis na pečeti S. Fridrici de Lulcz. V okolí Liliové hory objevil zdejší rodák Vavřín Travěnec zbytky hradisek a valů. Jeho archeologické nálezy pak tvoří součásti nejednoho muzea. V roce 2003 byl objeven pravěký hrob. V době, ze které pocházel se pohřbívali muži na levý bok a jejich hlava směřovala k severu, ženy na pravém boku s hlavou směřující k jihu.
     Název obce pochází pravděpodobně ze jména Lulek, ale stejný název měla i rostlina lilek. Takže původně se obec jmenovala Lulč či Lilč, ale jisté je, že k 1. lednu 1925 se používá ženský rod Luleč. V letech 1739-41 byl v obci vybudován (v místech původní kaple sv. Gottharda) barokní filiální kostel sv. Isidora.
     Obecní koupaliště vzniklo v roce 1935, když se v místním kamenolomu s názvem U Libuše v hloubce 25 metrů objevil tak vydatný pramen, že celý důl během několika dní úplně zatopil. Původní studánka má podle pověsti název podle toho, že se tu svého času zastavila knězna Libuše, aby zde P1730377_small1.JPG, 5 kBnapojila své koně. Lomů v bylo v okolí Lulče více, například Brdo, Klučenice, Nemojany, Kutací.
     Pokud jde o Luleč, je třeba zmínit fakt, že zde byla v letech 1530-35 tiskárna. Argus Postějovský (Kašpar Neděle) zde vytiskl šest tisků. V roce 1535 tu vzniklo první Zemské zřízení Markrabství moravského. Vytištěné knihy nesly označení dle místa vydání "In monet Liliorum".
     Pokud jde o pozdně barokní chrám sv. Martina (1751-53), stojí na místě původně gotického kostela sv. Ducha. Když tudy projížděl v první polovině 17. století Jan Andrýsek (obchodník vínem z Olomouce), zaujal ho kostelík natolik, že dal slib, že dá postavit podobný na Svatém kopečku. Jeho kaple (1629-33) se stala základem pro dnešní slavný chrám.
     Součástí zdejšího areálu je Křížová cesta k chrámu sv. Martina v Lulči. Vznikla v semdesátých letech 19. století. Ze žalostného stavu se začala dostávat v roce 1999, v současnosti jsou již opraveny všechny kapličky.