Máchovo jezero

Od 11. století se na dnešním Petrově v okolí hradu a románské baziliky sv. Petra a Pavla, tedy v podhradí, shromažďovali lidé. Čile se tu obchodovalo, vždyť byla tato místa osídlena již v době kamenné.
     Ještě dříve, nežli dojdeme k Máchovu jezeru, které vůbec jezerem není, projdeme se chvíli po Doksech. Vznikly v druhé polovině 13. století, prvně písemně doloženy k roku 1293. Karel IV. vydal městu privilegia a dal v roce 1366 založit Velký rybník.
     Mají tu zámek, který byl původně renesanční stavbou (s sgrafitovou fasádou), postavenou v první polovině 16. století. Původně patřil Václavu Berkovi z Dubé, který byl popraven na Staroměstském náměstí. Sídlo získal synovec Albrechta z Valdštejna, Adam. Strýc nakonec ale zámek získal a po dalším majiteli, Walteru Buttlerovi a Ferdinandu Kryštofovi z Heissensteina získávají sídlo opět Valdštejnové. Patřil jim od roku 1680 až do roku 1945.
     Do dnešní doby se zachoval se ale jen západní trakt. Zámek byl přestavěn po roce 1945, kdy tu byla armáda a pak učiliště s internátem. Původní zůstala pouze cibulovitá věž a západní část křídla stavby. K zámku patří také anglický park, který dal založit Kristián z Valdštejna. Moc se toho z původní koncepce nedochovalo, ale je tu příjemné prostředí. V roce 1984 tu bylo napočítáno 23 jehličnatých a 63 listnatých druhů dřevin.
     Nejstarší stavbou ve městě je ale budova, která byla postavena v roce 1669 (Hospitálek) díky hraběnce Marii Františce z Vrtby (druhá manželka Ferdinanda Kryštofa z Heissensteinu). Dnes je tu pamětní síň Karla Hynka Máchy (1810-36), ve které můžete vidět mnoho podobizen tohoto básníka. Ačkoliv údajně nikdo neví, jak přesně vypadal, vím o podobizně, která je tak věrná, že jeho kamarádi, které navštěvoval na východě Čech potvrdili, že takto opravdu vypadal...
     Cennou památkou ve městě je také kostel sv. Bartoloměje. Stojí na místě původního dřevěného ze 14. století. Můžete v něm spatřit dvě vzácnosti, které sem byly sneseny z vrcholu Bezdězu. Je to oltářní Panna Marie Montserratská a staré renesanční varhany. Obojí sem bylo svezeno v roce 1786. S proč? Protože Josef II. zrušil bězdězský klášter.
     Velký rybník, který Mácha nazýval Hiršpecký a říkalo se mu také Velký rybník, byl na Máchovo jezero přejmenován po roce 1936, kdy byla na výročí vydání Máje zhotovena na Jarmilinu skálu nedaleko pamětní deska. Nezůstalo pouze u jezera, dnes se totiž zdejšímu kraji říká Máchův. Tento rád se toulající básník, který se rád vydával pěšky na několik dní mimo Prahu, rád maloval. Zachovalo plno zajímavých kreseb. Jsou zvláštní tím, že mají podivnou perspektivu, jako by je maloval několik metrů nad zemí. Je také známé, že měl velmi rád pivo a i díky tomu rád putoval krajinou a navštěvoval místní hospody a hospůdky. Každý, kdo tento kraj navštíví, jistě potvrdí, že je to tu kouzelné.
     Rybník Máchovo jezero vzniklo na místě původního močálu a malé zátoky, kde se nacházely zbytky třetihorního jezera. Dnes je to v podstatě přehradní nádrž, která měla kdysi rozlohu 350 ha, ale v současnosti je už menší, kolem 670 ha. Pokud jde o ryby, konaly se výlovy vždy po třech letech. Nadmořská výška? Ta je 266 metrů.
     A domů se můžete vrátit vlakem ze stanice Staré Splavy. Ve středověmu se jmenovaly Myšlín. První písemná zmínka pochází z roku 1460, kde se píše o osadě Pod Dokzy.