Mariánské Lázně jsou městem mladým. Nejstarší zmínka o pozemcích, na kterých se nyní město nachází pochází z roku 1528. Ferdinand I. se domníval, že by se zde dala využívat sůl, která byla obsažena v minerální vodě. Nakonec se ale ukázalo, že sůl je ve vodě, kterou můžete v současnosti ochutnat jako Ferdinandův pramen sůl sice obsahuje, ale ne kuchyňskou. Jedná se o tzv. sůl Glauberovu, která má projímavé účinky. Ale i tento fakt přinesl této soli slávu, protože se využívala a využívá jako projímadlo.
     Aby tu mohlo vzniknout město bránil fakt, že díky nedalekým cínovým dolů bylo toto území chráněněno osídlení, protože zdejší suroviny, především dřevo, byly potřeba k provozu dolů. Věhlas léčivých pramenů, kterých je tu v okolí neuvěřitelné množstí se projevil až po třicetileté válce. V roce 1780, podle zprávy tehdejšího kronikáře, tu stálo malé srubové stavení se čtyřmi koupelnami, kterém se říkalo Marienbad (Mariánské Lázně). Jméno tohoto místa bylo schváleno ale až v roce 1808, 1812 pak znamenal pro tehdy obec již název oficiální.
     Pro vznik lázní jako takových je nutné se zmínit o dvou jménech. Prvním je opat kláštera v Teplé Karel Kašpar Reitenberger a druhým doktor Johann Josef Nehr. Ten napsal po 34 letech zkušeností se zdejší vodou první knihu o Mariánských Lázních. Pro zajímavost uvedu, že se jmenuje "Beschreibung der mineralischen Quellen zu Marienbad auf der Stiftherrschaft Tepl, nehe bei dem Dorfe Auschowizt".