Město ležící v nadmořské výšce 235 metrů leží na soutoku řek Jizery a Klenice, dostalo název Mladá Boleslav. Knížecí, převážně dřevěný hrad, tu údajně stával již v 10. století. Větší osada vznikla díky Boleslavu II. na ostrohu v místě prastarého osídlení. První písemné dokumenty pochází z roku 1052, na město byla povýšena v roce 1334. Královským městem se pak stalo v roce 1600.
     V první třetině 14. století za vlastnictví pánů z Michalovic vzniká na ploše bývalého hradiště základ poddanského města. Jak ubíhal čas, došlo k zdokonalování hradu (Tovačovští z Cimburka, Jan ze Šelmberka, Krajířové z Krajku. Původní starý gotický dominantní hrad byl přestavěn po požáru v roce 1555 na renesanční zámek. Je jasné, že na stavu tehdejší podoby zámku se podepsala třicetiletá válka... A později v letech 1752-83 byl upraven do renesančního slohu... Mladoboleslavský "hrad" v dnešní podobě spadá do druhé poloviny 18. století. To byl přestavěn na kasárna. Bylo vloženo další patro a dostavěna severovýchodní část (Josefínské křídlo). Jehlancové střechy a štíty byly upraveny a nahrazeny nižšími střechami, valbovou úpravou střechy paláce a přilehlého křídla. K posouzení stavu k roku 1602 byla vytvořena Willenbergem rytina, na které můžete vše sami porovnat.
     V 16. století bylo město jedním z center jednoty bratrské. V tiskárně českých bratří zde byla vytištěna první mapa Čech.
     Důležitým pro město byl rok 1895, kdy zde byla založena firma Laurin (mechanik) a Klement (knihkupec). Právě zde se začalo s výrobou jízdních kol, později motocyklů. V roce 1905 se začalo s výrobou automobilů, aby nakonec vznikly závody Škoda.
     Početná židovská komunita, která sídlila v tého oblasti v ghettu na přelomu 16. a 17. století. Měla za městem svůj hřbitov. Ten nabízí kromě umělecky hodnotných náhrobků a tří dochovaných staveb (hrobnický domek, obřadní síň, márnice) i možnost seznámení s dějinami židovství na mladoboleslavsku. Můžete si prohlédnout muzejní expozice i postup pohřbívání a s ním i související zvyklosti. Nejstarší náhrobek v areálu pochází z roku 1604. Je ale možné, že jsou tu i starší, jen neště nebyly identifikovány. Mimo jiné se tu nachází hrob Jakuba Baševi (1570-1634). Jedná se o finančníka habsburských císařů i generála Albrechta Valdštejna (toho přežil o necelé tři měsíce).
     Prvním kostelem, postaveným ve městě, byl kostel sv. Víta. Stával v místech dnešní silnice na Prahu za mostem přes říčku Klenici. Dokonce se kolem něj pohřbívalo, dodnes jsou tu nacházeny lidské ostatky. Poslední hrob byl datován k roku 1789.
     Pokud jde o náměstí, stojí na něm několik gotických, renesančních a barokních, původně měšťanských domů. Barokní sloup byl vyroben v roce 1681. Stará radnice (1554-59) byla barokně renovována. Má vyhlídkovou věž, ze které se můžete rozhlédnout nejen po městě, ale i po místech blízkých či vzdálených. Nová radnice byla vybudována v letech 1865-68.