V
první části jsme se dostali na Ruprechtický Špičák ze směru od Broumova, z Heřmánkovic. Dříve, nežli se rozhlédneme do krajiny a napíši vám, co všechno můžete z vrcholu Ruprechtického Špičáku, nacházejícího se v nadmořské
výšce 880 metrů si něco povíme o cíli dnešního výletu, Ruprechticích. Odtud se pak můžete vydat z vlakové zastávky směrem k domovu.
První písemná zmínka o Ruprechticích pochází z roku 1361. Jelikož se ví, že většina vsí v okolí vznikla díky neměckým kolonialistů, předpokládá se, že ti tato, tedy její německý název zněl Ruppersdorf. V místě, kde v současnosti stojí kostel sv. Jakuba Většího, stával dřevený farní kostelík, o kterém se píše k roku 1386.
Pokud jde o řemesla, Ruprechtice jsou známé především díky tkalcovství, plátnu, lnu a bavlně. Z Ruprechtic totiž pocházel zakladatel textilní výroby na Broumovsku, Josef Schroll.
Koncem 19. století se tu dokonce začal těžit vápenec, což ale na druhou stranu zaujalo profesora Friče, aby sem zajížděl a kupoval od dělníků zkameněliny, které pak studoval.
Na informační tabuli jsem objevil zajímavé údaje o zdejších klimatických podmínkách. Z nich vyplívá, že pokud si zajdete na vrchol Ruprechtického Špičáku, máte 12% šanci, že budete mít hezký výhled. Dnů, kdy je tu zamračeno bývá průměrně 160 ročně a průměrná teplota v červenci je tu kolem 16°C.
Rozhledna na Ruprechtickém Špičáku měla být původně jednoduchá a dřevěná. Byla naplánována na rok 1999, ale v roce 2000 bylo domluveno, že tu bude telekomunikační "bod", takže byla domluvena kovová konstrukce. A to už se dostáváme k výhledu z rozhledny. Za dobrého počasí můžete vidět nejen část Čech, ale i Polska. Suché hory, Kamienne, Góry Sowie, Rychlebské hory, Góry Bystrzyckie, Orlické hory, Polickou pánev a Krkonoše. Samozřejmě blízké okolí, jak směrem, odkud jsme přišli ču kam budou směřovat naše další kroky...