reklamu
Žacléř
Růžový palouček
Růžový palouček
Nedaleko Žacléře (která se nachází na úpatí Žacléřského hřbetu) najdete Růžový palouček. Žacléř měla několik názvů. Bornwlos, Bornflost či Bernstadt, ale od roku 1886 má název Žacléř.
Města bylaas stavěna převážně u kupeckých cest. Ta místní vedla ze Slezka a Čech směrem do Polska do Lubavky, Kamenné Góry a Vratislavi. Nedaleko odtud byl Zlatý potok a to také přispělo k osídlení. A nad tím vším dominoval strážní hrad.
Není jisté, jestli tu v domě číslo 82 počátkem února roku 1628 přespal, ale
faktem je, že tu byl Jan Amos Komenský z důvodu, aby opustil Čechy. Posledním místem, na kterém tento učitel národů stál na půdě své vlasti byl Růžový palouček u obce Černá Voda. V součastosti tu najdete památník. Tímto místem ostatně procházela o několik let později švédská vojska, která vyplenila Žacléř. O dvě století dříve tu prošla vojska husitská a ještě několik století před tím tu vstoupil do Čech císař Jindřich II. Faktem je, že zde byl dne 21. června 1866 předán dokument mezi prouskou a rakouskou hlídkou o vyhlášení války.
A dnes tu stojím já a procházím si cestu na území Polska a zpět a po chvilce odpočinku odcházím do Žacléře. Cestou půjdu kolem sochy sv. Anny, která tu stojí na památku díky rychtáři Černé Vody, který ji zde dal vybudovat jako vděk za to, že se obci vyhnula válka. Ještě před Žacléři je krásný výhled na dominantu okolím Kralovecký Špičák (880 m) a dnes již zrušený důl Jana Švermy (pracovalo tu na 1 500 horníků), jehož vedlejší halda je upravována do pohledově snesitelnější podoby.
A ještě několik faktů o J. A. Komenském. Narodil se na Uherskobrodsku 27. března 1592. Po bitvě na Bílé hoře se musel začít skrývat a nakonec opustil svou rodnou vlast. Byl propagátorem zavedení společného učení více dětí pohromadě, příznivcem poznávání a napodobování přírody. A hlavně prosazoval učení v rodném jazyce. Zemřel v Amsterodamu 15. listopadu 1670, je pochován v Naardenu v Holandsku.
Města bylaas stavěna převážně u kupeckých cest. Ta místní vedla ze Slezka a Čech směrem do Polska do Lubavky, Kamenné Góry a Vratislavi. Nedaleko odtud byl Zlatý potok a to také přispělo k osídlení. A nad tím vším dominoval strážní hrad.
Není jisté, jestli tu v domě číslo 82 počátkem února roku 1628 přespal, ale
faktem je, že tu byl Jan Amos Komenský z důvodu, aby opustil Čechy. Posledním místem, na kterém tento učitel národů stál na půdě své vlasti byl Růžový palouček u obce Černá Voda. V součastosti tu najdete památník. Tímto místem ostatně procházela o několik let později švédská vojska, která vyplenila Žacléř. O dvě století dříve tu prošla vojska husitská a ještě několik století před tím tu vstoupil do Čech císař Jindřich II. Faktem je, že zde byl dne 21. června 1866 předán dokument mezi prouskou a rakouskou hlídkou o vyhlášení války.
A dnes tu stojím já a procházím si cestu na území Polska a zpět a po chvilce odpočinku odcházím do Žacléře. Cestou půjdu kolem sochy sv. Anny, která tu stojí na památku díky rychtáři Černé Vody, který ji zde dal vybudovat jako vděk za to, že se obci vyhnula válka. Ještě před Žacléři je krásný výhled na dominantu okolím Kralovecký Špičák (880 m) a dnes již zrušený důl Jana Švermy (pracovalo tu na 1 500 horníků), jehož vedlejší halda je upravována do pohledově snesitelnější podoby.
A ještě několik faktů o J. A. Komenském. Narodil se na Uherskobrodsku 27. března 1592. Po bitvě na Bílé hoře se musel začít skrývat a nakonec opustil svou rodnou vlast. Byl propagátorem zavedení společného učení více dětí pohromadě, příznivcem poznávání a napodobování přírody. A hlavně prosazoval učení v rodném jazyce. Zemřel v Amsterodamu 15. listopadu 1670, je pochován v Naardenu v Holandsku.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |