Město se zajímavou historií najdete na jihovýchodních svazích Českomoravské vrchoviny, v Jaroměřické kotlině na řece Jihlavě. Po většinu dějin bylo centrem západní Moravy.
     Řeka rozděluje město na dvě části, na levém břehu se nachází starší (Benediktinský klášter), pod kterým vzniklo Podklášteří. Vedle je pak Židovské město (Zámostí). K němu připadají dvě synagogy a hřbitov. Na východě je pak další předměstí Nové Město a Nové Dvory.
     Na pravém břehu řeky se nachází vnitřní jádro starého kolonizačního města. Na východě k němu přiléhá staré předměstí Jejkov.
     Západní strana vnitřního města s předměstím má název Stařečka. Horka se pak nachází více na jihu a dál následuje čtvrť Domky s nádražím a Václavským náměstím.
     Pokud jde o osídlení Třebíče a jeho blízkého okolí, jsou důkazy, že zde byli lidé již v pravěku. Benediktinský klášter byl založen v roce 1101 Přemyslovci Litoldem Znojemským a Oldřichem Brněnským. A jako u většiny větších měst vedla obchodní stezka, tak tomu bylo i zde. Šlo zřejmě o cestu ze střední a jižní Moravy a Uher směrem na jih a střed Čech. To se tu ještě nacházel opevněný knížecí dvorec s názvem Týn (Tejno).
     Odlesňování okolí a budování rozsáhlejšího obývaného území pak dalo i částečnou podobu dnešního názvu města Třebíč (Třebeč).
     Koncem 13. století bylo založeno na pravém břehu řeky Jihlavy kolonizační město Třebíč. Svého času zde bylo vybudování jedno z největším tržišť na našem území (22 000 metrů čtverečných). Vše bylo vymyšleno tak, že tu střetávaly hlavní cesty ze Znojma a Brna a další pak směřovala na Jihlavu a směrem na jih Čech.
Původní podoba města se změnila po roce 1468, další zásahy renesanční podoby pak ovlivnily četné požáry.