Trójský zámek

Na nízké terase nad Vltavou v blízkém sousedství jak zoologické, tak i botanické zahrady stojí krásný zámek. Je známý především díky dvouramennému schodišti s barokními plastikami drážďanských sochařů - Jana Jiřího a Pavla Herrmanna. Plastiky znázorňují boj olympských bohů s titány. Díky tomu se také zámek jmenuje Trójský, protože se lidé domnívali, že jde o výjevy z trojské války. Díky tomu se původní název osady Zadní Overec změnil na Tróju. Osada je známa už od roku 1197. Od doby Karla IV. se na stráních v okolí pěstuje vinná réva. A nad zámkem na vrcholu kopce stojí viniční kaple sv. Kláry (1685). Dole za Vltavou byla Královská obora. Místo bylo velmi vhodné k vybudování honosného sídla. Navíc atraktivitu zvyšuje i to, že na horizontu je vidět Pražský hrad.
    V letech 1679 - 1705 tu hrabě Václav Vojtěch Baltazar ze Šternberka dal postavit krásný zámek, který se stal jedním z nejhodnotnějších děl tohoto typu na sever od Alp. Zámek je samozřejmě hlavním průčelím postaven průčelím k řece. K zámku patří i francouzská zahrada, do které se vchází. Lépe řečeno, sestupuje z hlavního sálu. Autorem projektu letního sídla rodu Šternberků byl Jean Baptista Mathey, který našel inspiraci ve stylu italských venkovských sídel.
    Trojkřídlá patrová budova má střední dvoupatrový trakt. Na ten navazují boční křídla s altány. Před zámkem jsou hospodářské budovy. Pokud dojdete k hlavnímu schodišti, uvidíte krásné průčelí se schodištěm. To směřuje do francouzské zahrady, která má přísně geometrickou kompozici. Od schodiště po široké cestě dojdete ke kašně s fontánou. Do areálu zámku směrem od Vltavy se vchází obloukovou branou. V zahradě můžete obdivovat i kruhové bludiště. To je celkově nejlépe vidět z Trójské ulice, která dělí areál od původně zámecké vinice. Jelikož byla velikost zahrady omezena velikostí pozemku, dal majitel opticky zvětšit pozemek iluzivní malbou na zdi. Tu však poničila velká voda a intenzivně se pracuje na jejím znovuobnovení.
    Svého času měl zámek lepší zázemí, než poskytoval Letohrádek v Královské oboře. Že se to opravdu podařilo, o tom svědčí několikanásobná návštěva císaře Leopolda I. Osud zámku je myslím klasický. V roce 1763 koupila zámek císařovna Marie Terezie a část jeho zařízení si dala odvézt do Vídně. Po roce 1918 věnoval zchátralou budovu poslední majitel státu. Ten zde v letech 1977-89 zpřístupnil návštěvníkům malířské expozice a k nim i staré tisky a mapy Dálného východu. I když toho hodně poškodila povodeň, na kráse původních expozic se soustavně pracuje. V každém případě stojí za to, toto nádherné místo "protkané" dekorativními terakotovými vázami - navštívit.