reklamu
Velká Roudka
Nacházíme se blízko města Velké Opatovice. Jeto částí je i obec Velká Roudka, která byla známá lázněmi a rekreačním střediskem. Lázně byly založeny v roce 1805 majiteli borotínského panství. Své největší slávy dosáhly kolem roku 1840, kdy se tu léčili pacienti, mající chronické záněty průdušek plicní a střevní problémy. Navíc se tu léčila kožní a revmatická onemocnění. V reklamním dobovém prospektu se uvádí, že se lázně 
nacházely uprostřed jehličnatých lesů. Léčivá voda se zde využívá na léčbu chudokrevnosti, nechutenství, rekonvalescence nebo stavy pooperativní. Františkovo zřídlo, které obsahuje železo a vápník se používá na pitné kůry. Antonínovo zřídlo, obsahující kyselinu uhličitou vázanou i volnou je vynikající při koupelích. Dále bylo uváděno, že se v lázních dá relaxovat proti otylosti. Svého času se tu při každé sezóně vystřídalo na 500 hostů.
Obyvatelé obce se živili převážně zemědělstvím, v průběhu I. světové války se tu nedaleko těžily žáruvzdorné jíly. V malém množství se tu objevoval i sádrovec, kalcit, siderit (ocelek), pyrit, bauxit, markazit a glaukonit. Těžba se postupně ale přestala vyplácet, takže se využilo jen faktu, že jsou jílovce nepropustné. Jeden z lomů se stal skládkou odpadu...
Název obce Velká Roudka (Rudka, Routka) je s největší pravděpodobností odvozena od těžby těžila železná rudy. Písemné doložení pochází k roku 1355, kdy byla majetkem Bolky z Roubaniny. To byla ještě jedna obec, která vznikla současně s Opatovicemi.
V roce 1372 zakoupili opatovický klášter augustiniáni z Jevíčka. K tomuto roku byla obec rozdělena na dvě samostatné, Velkou a Malou Roudku. Po válce sice zájem o lázně opadl, ale v letech 1935-36 lázně kupuje Vladimír Fišnar z Brna. Postupně buduje hlavní budovu s velkým lokálem, jídelnou, kuchyní a pokojíky. Svého času tu bylo 14 pokojů, 3 menší budovy pro personál, kuželna, herna, vanové lázně. Za války zabrali Němci zařízení pro své účely...
Po II. světová válce ale dostávají osudový "zásah", kdy byly jeho majiteli znárodněny. V roce 1950 se stávají majetkem závodu ZKL Brno. Byly využívány jako rekreační středisko s názvem Rudý prapor. I když se tu konaly taneční zábavy, lidé sem rádi chodili a výletili po okolí, nakonec jejich činnost ukončilo několik záplav. Lázeňské budovy začaly pustnout, byly vykradeny a částečně
rozebrány.
Zajímavostí byl i zdejší rybník, který byl kdysi koupalištěm. Zdejší železitá voda obsahuje sirnoželezité kyselky a limonit (bahenní rudu). Proto se vytvářely na svahu malé kaskádovité terásky. O atraktivitě zdejšího areálu svědčí i fakt, že sem byla po vybudování železniční zastávky v nedalekých Velkých Opatovicích v roce 1908 upravena cesta sypaná pískem.
Ještě, než dojdu do Velkých Opatovic, zastavím se u dvou zajímavostí. První je velká skála, do které jsou vysekány reliéfy básníka Petra Bezruče a skladatele J. B. Foerstera. V roce 1950 je zde vyrobil pan Karel Otáhal.
Druhou zajímavostí je Opatovické hradisko. Konce starší doby bronzové zde žil lid věteřovské kultury. V halštatské době bylo k obrannému náspu ještě vybudováno opevnění. Postupně tu byly nalezeny zbytky keramiky platěnické kultury lidu popelnicových polí.
nacházely uprostřed jehličnatých lesů. Léčivá voda se zde využívá na léčbu chudokrevnosti, nechutenství, rekonvalescence nebo stavy pooperativní. Františkovo zřídlo, které obsahuje železo a vápník se používá na pitné kůry. Antonínovo zřídlo, obsahující kyselinu uhličitou vázanou i volnou je vynikající při koupelích. Dále bylo uváděno, že se v lázních dá relaxovat proti otylosti. Svého času se tu při každé sezóně vystřídalo na 500 hostů.Obyvatelé obce se živili převážně zemědělstvím, v průběhu I. světové války se tu nedaleko těžily žáruvzdorné jíly. V malém množství se tu objevoval i sádrovec, kalcit, siderit (ocelek), pyrit, bauxit, markazit a glaukonit. Těžba se postupně ale přestala vyplácet, takže se využilo jen faktu, že jsou jílovce nepropustné. Jeden z lomů se stal skládkou odpadu...
Název obce Velká Roudka (Rudka, Routka) je s největší pravděpodobností odvozena od těžby těžila železná rudy. Písemné doložení pochází k roku 1355, kdy byla majetkem Bolky z Roubaniny. To byla ještě jedna obec, která vznikla současně s Opatovicemi.V roce 1372 zakoupili opatovický klášter augustiniáni z Jevíčka. K tomuto roku byla obec rozdělena na dvě samostatné, Velkou a Malou Roudku. Po válce sice zájem o lázně opadl, ale v letech 1935-36 lázně kupuje Vladimír Fišnar z Brna. Postupně buduje hlavní budovu s velkým lokálem, jídelnou, kuchyní a pokojíky. Svého času tu bylo 14 pokojů, 3 menší budovy pro personál, kuželna, herna, vanové lázně. Za války zabrali Němci zařízení pro své účely...
Po II. světová válce ale dostávají osudový "zásah", kdy byly jeho majiteli znárodněny. V roce 1950 se stávají majetkem závodu ZKL Brno. Byly využívány jako rekreační středisko s názvem Rudý prapor. I když se tu konaly taneční zábavy, lidé sem rádi chodili a výletili po okolí, nakonec jejich činnost ukončilo několik záplav. Lázeňské budovy začaly pustnout, byly vykradeny a částečně
rozebrány.Zajímavostí byl i zdejší rybník, který byl kdysi koupalištěm. Zdejší železitá voda obsahuje sirnoželezité kyselky a limonit (bahenní rudu). Proto se vytvářely na svahu malé kaskádovité terásky. O atraktivitě zdejšího areálu svědčí i fakt, že sem byla po vybudování železniční zastávky v nedalekých Velkých Opatovicích v roce 1908 upravena cesta sypaná pískem.
Ještě, než dojdu do Velkých Opatovic, zastavím se u dvou zajímavostí. První je velká skála, do které jsou vysekány reliéfy básníka Petra Bezruče a skladatele J. B. Foerstera. V roce 1950 je zde vyrobil pan Karel Otáhal.
Druhou zajímavostí je Opatovické hradisko. Konce starší doby bronzové zde žil lid věteřovské kultury. V halštatské době bylo k obrannému náspu ještě vybudováno opevnění. Postupně tu byly nalezeny zbytky keramiky platěnické kultury lidu popelnicových polí.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |